Labe Arena

11.6 Diagnostika pohybového aparátu – testování zkrácených a oslabených svalů a svalových skupin

Testování svalů s tendencí ke zkrácení

Extenzory hlavy – horní vlákna svalu trapézového, šíjové vzpřimovače páteře, hluboké svaly šíjové

Obr. 3: Testování zkrácení extenzorů hlavy

Poloha: Vzpřímený sed na židli, horní končetiny volně podél těla, důležité je dbát na polohu pánve, páteř je protažená v podélné ose a hlava v prodloužení trupu, brada je lehce zasunuta vzad. Ramena jsou stažena dolů a do šířky, lopatky jsou přitisknuty k páteři.

Fixace: Vyšetřující fixuje ramena tak, aby nedocházelo k jejich zvedání. Dále hlídáme, aby nedošlo k předsunutí hlavy.

Provedení: Testovaný provede maximální předklon hlavy (Obr. 3).

Hodnocení: Měříme vzdálenost mezi bradou a hrudní kostí.

  1. Vzdálenost mezi bradou a hrudní kostí jsou 2,5 cm (2 prsty) a méně
  2. Vzdálenost mezi bradou a hrudní kostí jsou 3 cm (2 prsty s jistou vůlí)
  3. Vzdálenost mezi bradou a hrudní kostí jsou 3,5 cm (2 prsty mají velkou vůli, je možné přidat prst třetí) a více

Lateroflexe – úklon hlavy – horní vlákna svalu trapézového, zdvihač hlavy, svaly kloněné, zdvihač lopatky

Obr. 4: Testování zkrácení svalů postranní části krku

Poloha: Vzpřímený sed na židli, horní končetiny volně podél těla, důležité je dbát na polohu pánve, páteř je protažená v podélné ose a hlava v prodloužení trupu, brada lehce zasunout vzad. Ramena jsou stažena dolů a do šířky, lopatky jsou přitisknuty k páteři.

Fixace: Vyšetřující fixuje rameno vyšetřované strany tak, aby nedocházelo k jeho zvednutí. Dále hlídáme, aby nedošlo k záklonu nebo k otočení hlavy.

Provedení: Testovaný provede maximální možný čistý úklon hlavy. Pohyb ukončíme, jakmile testovaný poruší základní fixovanou polohu (Obr. 4).

Hodnocení: Hodnotíme úhel úklonu hlavy.

  1. Úklon je možno provést do úhlu 45° a více
  2. Úklon je možno provést do úhlu 40°
  3. Úklon je možno provést do úhlu 35° a méně


Prsní svaly

Obr. 5: Testování zkrácení prsních svalů

Poloha: Leh, horní končetiny v předpažení.

Fixace: Pokrčené dolní končetiny, bederní páteř přitisknuta k podložce.

Pohyb: Napnuté horní končetiny vzpažíme a necháme volně klesnout na podložku (Obr. 5).

Hodnocení:

  1. Horní končetina se po celé délce dotýká podložky
  2. Horní končetina se po celé délce nedotýká podložky, ale je možné ji lehkým stlačením přitisknout k podložce
  3. Horní končetina se po celé délce nedotýká podložky a je velmi obtížné až nemožné ji přitlačit k podložce

   

Vzpřimovače páteře - Ohnutý předklon trupu 



Obr. 6: Testování zkrácení vzpřimovačů páteře

Poloha: Vzpřímený sed na židli, horní končetiny volně podél těla, bérce jsou kolmo na podložku a se stehny svírají úhel 90°. Chodidla jsou celou plochou na podložce.

Fixace: Vyšetřující fixuje pánev za lopaty kostí kyčelních tak, aby nedocházelo k překlopení pánve. Kolmé postavení kosti křížové.

Provedení: Maximální ohnutý předklon, při kterém se páteř musí rozvíjet plynulým obloukem (od hlavy až k hornímu okraji pánve). Během celého pohybu nesmí pánev změnit své výchozí postavení (Obr. 6).

Hodnocení: Měříme kolmou vzdálenost čelo – stehno.

  1. Vzdálenost čela od stehna není větší než 10 cm.
  2. Vzdálenost čela od stehna je 10–15 cm.
  3. Vzdálenost čela od stehna je větší než 15 cm.

 

Čtyřhranný sval bederní – lateroflexe – úklon trupu


Obr. 7: Testování zkrácení čtyřhranného svalu bederního

Poloha: Vzpřímený sed na židli, bérce jsou kolmo na podložku a se stehny svírají pravý úhel, chodidla jsou celou svou plochou na podložce.

Fixace: Testující fixuje pánev – paty se nezvedají od země a nedochází k vysunutí pánve na opačnou stranu. Kontrolujeme nezvedání ramen a druhostranné kosti sedací.

Provedení: Testovaný provede čistý úklon bez rotace hlavy a trupu (Obr. 7).

Hodnocení: Hodnotíme průchod kolmice spuštěné z axily.

  1. Kolmice prochází intergluteální rýhou.
  2. Kolmice se nachází ve vzdálenosti do 5 cm před intergluteální rýhou.
  3. Kolmice se nachází před intergluteální rýhou ve vzdálenosti větší než 5 cm.

 

Flexory kyčelního kloubu – Přímá hlava čtyřhlavého svalu stehenního, bedro-kyčlo-stehenní sval, napínač povázky stehenní

 


Obr. 8: Testování zkrácení flexorů kyčelního kloubu a

Obr. 9: Testování zkrácení flexorů kyčelního kloubu b

Poloha: Leh na švédské bedně na zádech, hýžděmi na hraně bedny. Skrčením dolních končetin a přitažením kolen co nejblíže k hrudníku za pomoci rukou, dosáhneme požadovaného postavení pánve.

Fixace: Je provedena přitažením kolen dolních končetin k trupu. Důležité je protažení v podélné ose páteře, přitažení brady k hrudníku, rozložení ramen do šířky a bederní páteř musí být po celou dobu přitisknuta k podložce.

Provedení: Testovaná osoba pomalu spustí testovanou dolní končetinu dolů, přes okraj bedny. Netestovaná dolní končetina je stále držena v základní poloze (koleno přitaženo k hrudníku) (Obr. 8,9).

Hodnocení: Hodnotíme podle postavení stehna, bérce a vzájemného postavení s trupem:

  1. Stehno je v prodloužení trupu (svírá s trupem úhel 180° nebo větší) – bedrokyčlostehenní sval – fyziologický rozsah, bérec visí při relaxovaném koleni kolmo k zemi (úhel mezi stehnem a bércem je 90°) – přímá hlava čtyřhlavého svalu stehenního – fyziologický rozsah, osa testovaného stehna je rovnoběžná s osou trupu, stehno není vychýleno do unožení, na zevní ploše stehna je jen nepatrná prohlubeň – napínač povázky stehenní – fyziologický rozsah.
  2. Stehno svírá s trupem úhel 165° a více – zkrácený bedro-kyčlo-stehenní sval, bérec trčí šikmo vpřed – zkrácená přímá hlava čtyřhlavého svalu stehenního, stehno je v lehkém unožení a prohlubeň na laterální straně stehna je zvýrazněna – zkrácený napínač povázky stehenní.
  3. Stehno svírá s trupem úhel menší jak 160° – velmi zkrácený bedro-kyčlo-stehenní sval. Bérec trčí šikmo vpřed, patela je vytažena vzhůru, takže je viditelný a dobře hmatný její horní okraj – velmi zkrácená přímá hlava čtyřhlavého svalu stehenního. Stehno je v abdukčním postavení, na laterální ploše stehna je výrazná prohlubeň – velmi zkrácený napínač povázky stehenní.

Hamstringy – Dvojhlavý sval stehenní, sval poloblanitý, sval pološlašitý

Obr. 10: Testování zkrácení hamstringů

Poloha: Leh, horní končetiny podél těla. Dolní končetiny spočívají na podložce v nulovém postavení.

Fixace: Vyšetřující fixuje pánev na testované straně.  Uchopí testovanou dolní končetinu a zajišťuje její stálé propnutí v kloubu kolenním. Netestovaná dolní končetina je neustále v nulovém postavení.

Provedení: Testující provádí přednožení testované dolní končetiny v maximálním rozsahu (Obr. 10).

Hodnocení: Hodnotíme rozsah přednožení. Vyšetření ukončujeme v okamžiku, kdy začneme cítit tendenci k pokrčení v kolenním kloubu testované končetiny nebo pohyb pánve (tzn. sklápění pánve nazad).

  1. Propnutá testovaná dolní končetina svírá s podložkou úhel větší než 80 °
  2. Propnutá testovaná dolní končetina svírá s podložkou úhel v rozmezí 70–75 °
  3. Propnutá testovaná dolní končetina svírá s podložkou úhel menší než 70 °

Adduktory stehna

Obr. 11: Testování zkrácení adduktorů stehna

Poloha: Leh, dolní končetiny jsou v nulovém postavení, paže podél těla.

Fixace: Uchopíme testovanou dolní končetinu a zajišťuje její stálé propnutí v kloubu kolenním. Netestovaná dolní končetina je neustále v nulovém postavení.

Provedení: Vyšetřující provede maximální pasivní unožení v kloubu kyčelním (Obr. 11).

Hodnocení: Hodnotíme maximální rozsah unožení v kloubu kyčelním.

  1. Rozsah unožení v kyčelním kloubu 45°
  2. Rozsah unožení v kyčelním kloubu je v rozmezí 30° – 40°
  3. Rozsah unožení v kyčelním kloubu je menší než 30°

 

Lýtkové svaly

Obr. 12: Testování zkrácení lýtkových svalů

Poloha: Leh, netestovaná dolní končetina v pokrčení, chodidlo na podložce.

Fixace: Vyšetřující přiloží dlaň na chodidlo vyšetřované nohy.

Provedení: Chodidlo vztyčíme. Bráníme vybočení nohy (Obr. 12).

Hodnocení: Hodnotíme velikost úhlu v hlezenním kloubu.

  1. V hlezenním kloubu je možno dosáhnout alespoň 90° postavení
  2. V hlezenním kloubu chybí do 90° postavení 5 °
  3. V hlezenním kloubu chybí do 90° postavení více než 5 °

 
Vyšetření základních pohybových stereotypů (dle Jandy):

Při hodnocení funkčních stereotypů, je důležité zjistit kvalitu a stupeň zapojování jednotlivých svalů do pohybu.


Pohybový stereotyp předklon (flexe trupu)

Obr. 13 Pohybový stereotyp předklon (flexe trupu)

Obr. 14: Pohybový stereotyp předklon (flexe trupu)

Posuzujeme vzájemné působení břišních svalů a svalů na přední straně stehna (flexorů kyčelního kloubu). Jejich nerovnováha představuje výraznou poruchu statické a dynamické funkce mezi páteří, pánví a kyčelním kloubem.

Poloha: Leh, dolní končetiny jsou napnuté, chodidly provádíme aktivní tlak proti dlaním vyšetřujícího. Horní končetiny předpaženy (Obr. 13).

Fixace: V průběhu předklonu (flexe trupu) podporujeme takovou polohu, při níž se aktivují plantární flexory nohy a svaly na zadní straně stehna (flexory kolenních kloubů). Snažíme se o vyloučení, resp. snížení aktivity svalu na přední straně stehna (flexorů kyčelního kloubu, především svalu bedro-kyčlo-stehenního).

Pohyb: Cvičenec pomalu přechází do sedu postupným ohnutím (kyfotizací) v oblasti krční, poté hrudní a nakonec bederní páteře. Horní končetiny jsou předpaženy. Pohyb končí v okamžiku, kdy cvičenec není schopen udržet paty na podložce a dostatečně netlačí chodidly proti odporu (Obr. 14).

Břišní svaly zajišťují předklon (flexi) jednotlivých segmentů páteře, ale nemají přímý vliv na flexi v kyčelních kloubech. Výsledný ohnutý předklon má být prováděn bez spoluúčasti pohybu pánve.

Hodnocení:

Během pohybu určujeme pohledem nebo palpací okamžik, kdy se začne kontrahovat sval bedro-kyčlo-stehenní. Rovněž tak sledujeme rozvíjení bederních (lumbálních) segmentů páteře.

Správné provedení:

Osoba je schopna se posadit ohnutým předklonem s napnutými dolními končetinami a současným aktivním tlakem chodidel proti odporu bez zvednutí dolních končetin.


Nesprávné provedení:

  1. Cvičenec není schopen se posadit, aniž by nezvednul dolní končetiny (tzn., že sval bedrokyčlostehenní je aktivní). Klesá tlak chodidel proti odporu. Pohyb doprovází třes a nekoordinovanost.
  2. Cvičenec není schopen se posadit, dojde k vyklenutí dutiny břišní.

 

Dolní fixátory lopatek – Klik

Obr. 15: Testování oslabení dolních fixátorů lopatek


Zjišťujeme kvalitu dolních stabilizátorů lopatek – především pilovitého svalu předního (m. serratus anterior).

Poloha: Leh na břiše, čelo je opřené o podložku, dlaně mírně před rameny.

Popis: Cvičenec se zvedá do vzporu ležmo. Páteř musí být stabilizována, aby při pohybu nedocházelo k prohnutí v oblasti bederní páteře (lordotizaci lumbálních segmentů), ani ohnutí v oblasti hrudní páteře (kyfotizaci hrudních segmentů). Po dosažení vzporu se vyšetřovaný vrací zpět do polohy vleže. Test kliku se běžně provádí v jednodušší variantě ve vzporu klečmo (kolena na podložce).

Hodnocení: V případě nedostatečné síly dolních stabilizátorů lopatek dochází k odstávání dolního úhlu lopatek lopatek od hrudníku (scapula alata).

 

Pohybový stereotyp unožení (abdukce v kyčelním kloubu)

Obr. 16: Pohybový stereotyp unožení (abdukece v kyčelním kloubu)


Sledujeme poměr zapojení středního svaly hýžďového (m. gluteus medius) a napínače povázky stehenní (m. tensor fasciae latae).

Poloha: Leh na boku, spodní dolní končetina je pokrčena, spodní horní končetina je ve vzpažení pod hlavou a horní je před trupem pro zajištění stability.

Popis: Testovaný provede unožení v rozsahu 30° - 40°. (Obr. 16). Pánev a trup jsou kolmo k podložce, nedochází k předklonu ani záklonu, testovaná dolní končetina je v prodloužení trupu.

Hodnocení:

Správné provedení:

  • Čisté unožení. Poměr mezi stupněm aktivace středního svalu hýžďového (m. gluteus medius) a napínače povázky stehenní (m.tensor fasciae latae) je 1:1 nebo je aktivita středního svalu hýžďového (m. gluteus medius) větší. Testovaná dolní končetina vydrží v dané pozici bez chvění a změny úhlu po dobu 30 s.

Nesprávné provedení: 

  1. Při útlumu středního svalu hýžďového (m. gluteus medius) je v převaze napínač povázky stehenní (m.tensor fasciae latae), sval bedrokyčlostehenní (m. iliopsoas), přímá hlava čtyřhlavého svalu stehenního (m. rectus femoris). Dochází k zevní rotaci a přednožení (flexi v kyčelním kloubu).
  2. Při převaze čtyřhranného svalu bederního (m. quadratus lumborum + další zádových svalů) začíná pohyb zvednutím (elevací) pánve. Střední a malý sval hýžďový (m.gluteus medius a  minimus) jsou v útlumu.

 

Pohybový stereotyp zanožení (extenze v kyčelním kloubu)

Sledujeme stupeň aktivace a koordinace hýžďových svalů, hamstringů (svalů na zadní straně stehna) a svalů kolem bederní páteře na opačné straně (kontralatelární paravertebrální svaly bederní páteře).

 

Obr. 17: Pohybový stereotyp zanožení (extenze v kyčelním kloubu)


Poloha: Leh na břiše, horní končetiny pod čelem.

Popis: Vyšetřovaná osoba leží na břiše a provede pomalé zanožení (extenzi vkyčelním kloubu) testované dolní končetiny v rozsahu 10° - 20° nad horizontálu (Obr. 17).

Hodnocení: Sledujeme pořadí, ve kterém se zapojují jednotlivé svalové skupiny.

Ideální časová posloupnost: dále se aktivační vlna šíří do segmentů hrudní páteře.

Správné provedení:

  • První se aktivuje velký sval hýžďový (m. gluteus maximus), hamstringy (svaly zadní strany stehen), svaly kolem bederní páteře (kontralatelární a homoletarální paravertebrální svaly bederní páteře)

Nesprávné provedení:

  1. První se kontrahují hamstringy (svaly na zadní straně stehen), poté velký sval hýžďový a nakonec bederní vzpřimovače páteře
  2. Jako první se zapojují bederní vzpřimovače páteře, poté hamstringy (svaly na zadní straně stehen) a nakonec velký sval hýžďový.

 

Pohybový stereotyp předklonu hlavy (flexe šíje) 

   

Obr. Pohybový stereotyp předklonu hlavu (flexe šíje)

 

Cvičenec leží na zádech, paže podél těla. Pomalu předklání hlavu obloukovitým pohybem. Tento pohyb je zajišťován hlavně hlubokými flexory hlavy a krku, především svaly kloněnými (mm. scaleni).

Hodnocení:

Správné provedení:

Cvičenec předklání hlavu obloukovitým pohybem bez předsunutí a rotace.

Nesprávné provedení:

Cvičenec má snahu předklonit šíji předsunem, což svědčí pro převahu zdvihače hlavy (m. sternocleidomastoideus) nad hlubokými flexory. Jestliže dochází současně také k otočení (rotaci) hlavy na jednu stranu, jde o převahu jednostrannou. Předsun je provázen současně nadměrným záklonem (hyperextenzí) na přechodu cervikokraniálním.


Dále sledujeme rozsah pohybu a délku výdrže v konečné poloze.
Hodnocení:

  1. Testovaný provede pohyb v plném rozsahu s výdrží 20 sec.
  2. Pohyb není proveden v plném rozsahu a testovaný neudrží hlavu v předklonu – dochází k předsunutí hlavy. Předklon je provázen výrazným třesem.
  3. Nastane pouze náznak pohybu.


Pohybový stereotyp upažení (abdukce v ramenním kloubu) 

Sledujeme především souhru mezi následujícími svalovými skupinami: sval deltový (m. deltoideus), horní vlákna svalu trapézového (m. trapezius), dolní fixátory lopatky a stabilizační svaly trupu – hlavně čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum).

 

  


Obr. Pohybový stereotyp upažení (abdukce v ramenním kloubu)

Poloha: Ve stoji nebo v sedu cvičenec pomalu upažuje jednu a následně druhou paži. 

 

Hodnocení:

Správné provedení:

Pohyb začíná skutečně v tzv. malém ramenním kloubu aktivitou abduktorových svalových skupin – hlavní úlohu zde hraje deltový sval (m. deltoideus). Nedochází ke zvednutí (elevaci) ramene, aktivace sestupných vláken svalu trapézového (m. trapezius - pars descendens) působí pouze stabilizačně.

Nesprávné provedení:

  1. Cvičenec začíná pohyb nejprve zvednutím (elevací) celého pletence ramenního, tedy kinetickou aktivací horních vláken svalu trapézového (m. trapezius) a zdvihače lopatky (m. levator scapulae). Dochází k nedostatečné stabilizaci lopatky, která rotuje více, než odpovídá normě (1° rotace lopatky na 10 ° upažení v rameni) a není dostatečně přitištěna k hrudníku – lopatka odstává „scapula alata“, dále dochází k abdukci lopatky a sunutí ramen vpřed.
  2. Pohyb začíná úklonem trupu, tedy aktivací hlavně čtyřhranného svalu bederního (m. quadratus lumborum), v dalším pokračování pohybu většinou vyšetřovaná osoba používá výše uvedený první nesprávný pohybový stereotyp, tedy zvednutí ramene…. Stoupají nároky na stabilizační funkci páteře a dá se předpokládat její přetížení.