Labe Arena

1.3 Rozvoj pohybových schopností

Pohybové schopnosti jsou rozvíjené předpoklady člověka k určité pohybové činnosti. Mezi základní řadíme schopnosti vytrvalostní, silové, rychlostní, koordinační (obratnostní), rytmické a flexibilitu (pohyblivost). V každém sportovním odvětví se uplatňují v různé míře. Ve veslování patří k nejdůležitějším schopnostem:

- silové,

- vytrvalostní (a to především ve formě silové vytrvalosti),

- koordinační,

- svoji roli ve veslování má i rytmus.

Ale vzhledem ke snaze o všestranný rozvoj, především v dětském, dorosteneckém a juniorském věku, je vhodné v určité míře působit na všechny motorické schopnosti.

Pro správný rozvoj pohybových schopností je nutné věnovat pozornost specifikům tělesného a duševního vývoje.

Vývojové trendy

Hlavní úskalí skýtá zažitá představa řady trenérů, že výkonost svěřenců se rozvíjí lineárně. Přitom vývojových trendů existuje celá řada – např. akcelerující, retardovaný, přerušený či nevyrovnaný (Obrázek 2). To jen podtrhuje potřebu ke každému sportovci přistupovat individuálně a jeho talentovanost vyjádřenou v aktuální výkonosti hodnotit opatrně. „Finále“ jsou totiž vzdálená.

Obr 2: Vývojové trendy (upraveno dle Švancary, 1980) [17]


Vývoj schopností člověka obecně probíhá diskontinuálně – přerušovaně.[18] Dítě prochází fázemi rychlejšího vývoje, kdy si náhle osvojuje nové schopnosti. Oproti tomu existují období zpomalení vývoje, kdy jsou posuny méně výrazné:

- období konsolidace (upevnění), kdy se zdánlivě nic neděje, resp. na první pohled dochází ke stagnaci. Přitom se skrytě upevňují nově nabité dovednosti a schopnosti.

- Vývoj se dokonce může na čas vrátit i zpět (období regrese). I takový dočasný pokles výkonosti může mít z dlouhodobého hlediska své výhody a funkci. Jedinec může například hledat novou jistotu a tu využít jako odrazový můstek ke skokovému nárůstu sportovních dovedností. To se nutně nemusí dít na vědomé bázi.

Převedeno do praxe, to že mladý sportovec i přes usilovný trénink výkonnostně stagnuje, či dokonce se jeho schopnosti snižují, vůbec nemusí znamenat, že dosáhl maximální možné úrovně svého výkonu. Je totiž možné, že se jeho schopnosti pouze konsolidují – upevňují pro další růst. Tato fáze může trvat různě dlouho. Především, pokud se protáhne, bývá pro sportovce velmi demotivační. Řada z nich tak s odůvodněním, že „na to nemá“ s vrcholovým sportem končí. Přitom je dost dobře možné, že pokud by vytrvali, jejich výkonnost by se mohla skokově zvýšit.


Nutno zdůraznit, že především pohlavní dospívání v období puberty způsobuje velké vývojové rozdíly.

Nerespektováním jedinečnosti dospívání svěřence, může dojít buď

- k nedostatečnému rozvoji určité potřebné pohybové schopnosti, anebo

- k přecenění rozvoje schopnosti jiné.

To snadno vyústí ve stagnaci výkonnosti a případné zdravotní omezení. Nebo ke ztrátě motivace.


Dále mějte na paměti, že všechny pohybové schopnosti spolu úzce souvisejí a rozvíjením jedné z nich dochází do určité míry i k rozvoji ostatních. Např.:

- Rozvojem silových schopností dochází k rozvoji rychlostních a částečně i vytrvalostních schopností.

- Rozvojem rychlostních schopností se zvyšuje úroveň silových i vytrvalostních schopností.

- Rozvoj vytrvalostních schopností neovlivňuje ani silové ani rychlostní schopnosti.


Vnější vlivy mají na sportovce v různé fázi jeho vývoje rozličné dopady. Proto je potřeba zvažovat načasování tréninku. Zcela nevhodný „timing“ představuje, když nějakou schopnost rozvíjíme v období, kdy její stimulace nemá větší dlouhodobý dopad či dokonce sportovce poškodí. Absurdním příkladem je, když u čtyřletého dítěte intenzivně rozvíjíme sílu horních končetin pomocí kliků a činek, v domnění, že čím dříve s tréninkem síly začneme, tím silnější bude v dospělosti. Naopak vhodné načasování tréninku schopností lze provádět s využitím tzv. senzitivní období.

Senzitivní období lze definovat jako fáze vývoje se zvýšenou vnímavosti pro získání nějaké schopnosti či dovednosti [22]. Značí věk vhodný pro stimulaci či trénink konkrétních schopností či dovedností. Během senzitivních období se dítě učí dané schopnosti mnohem rychleji než mimo ně. Na druhou stranu se stává, že pokud se schopnost v senzitivním období nerozvíjí, tak naopak zakrní. Tento deficit pak už lze později dohnat jen velmi obtížně a schopnost se nikdy plně nerozvine.

 

Kritické období vývoje na příkladu Vlčích dětí

Kritické období vývoje se často dokumentuje na příkladu jazyka, inteligence a vlčích dětí. Vlčí děti jsou nesocializované děti, které byly vychovávány mimo vliv dospělých a kontakt s lidmi. Buď je drželi zavřené mimo civilizaci, bez jakéhokoliv péče, nebo přežívaly v přírodě vychovávány zvířaty. Nejznámější případy je divoký chlapec z Aveyronu či holčička Genie. Děti po svém objevení nedokázaly mluvit, pořádně se pohybovat a měly minimální sociální inteligenci. Přestože nebyla objevená žádná genetická vada, jazyk a základní návyky se ani přes veškerou snahu socializace již nikdy nenaučily. Vysvětlením je, že promeškaly období, kdy se těmto kognitivním činnostem mohly snadno naučit a zpětně to jde jen velmi obtížně


Pro plné rozvinutí potenciálu sportovce je tak potřeba obsah tréninku uzpůsobit senzitivním obdobím, jak znázorňuje následující tabulka. Je však potřeba znovu zdůraznit, že obrázek je potřeba brát orientačně a jednotlivá senzitivní období se mohou výrazně lišit na základě pohlaví či individuálních rozdílů ve vývoji.


Tabulka senzitivních období (Perič a Dovalil, 2010): pro dívky platí, že senzitivní období začíná povětšinou cca o 1 rok dříve; červená – bez významného tréninkového efektu, oranžová – nízký tréninkový efekt, modrá – střední tréninkový efekt; zelená – nejvyšší tréninkový efekt