Labe Arena

2.6 Zátěž zvyšujte postupně

Systematickým tréninkem vzrůstají funkční možnosti organismu a tím roste úroveň jeho trénovanosti (úroveň připravenosti sportovce daná aktuální mírou přizpůsobení sportovce na požadavky konkrétní sportovní činnosti) i trénovatelnosti (kolik hodin tréninkové zátěže sportovec snese a jak dlouhou potřebuje na regeneraci). 

Co je to trénovatelnost

Trénovatelnost (ve smyslu fyzického tréninku) značí, kolik hodin tréninkové zátěže sportovec snese a jak dlouhou potřebuje na regeneraci. S některými sporty, mezi ně patří i veslování, se totiž pojí větší a intenzivnější tréninkové zatížení než s jinými. To ne každý sportovec vydrží, respektive po fyzické aktivitě se někteří lidé potřebují regenerovat déle, než jiní. Trénovatelnost je tak rozhodující pro posouzení počtu hodin, co je sportovec schopný aktivně trénovat. Dlouhodobě ji může snižovat nezdravý životní styl, spojený např. s kouřením, špatnou výživou, stresem či pitím alkoholu. Míru trénovatelnosti svěřence je potřeba individuálně zohledňovat při jeho tréninkovém zatížení.


Ponecháme-li tréninkové zatížení po určitou delší dobu na stejné úrovni, organismus na něj přestane reagovat. Nastane stagnace sportovní výkonnosti. Proto je dobré, když tréninkové zatížení roste souběžně s úrovní trénovanosti. Postupnost zvyšování tréninkového zatížení se však nesmí projevovat jen v jeho zatížení, ale i v jeho podobě (intenzita, složitost pohybu, propracovanost techniky). To značí, že zátěž zvyšujeme nejen pomocí přibývání tréninkových jednotek a hodin, ale i tím, že postupně přecházíme, např. při nácviku techniky, od jednodušších technických dovedností ke složitějším, od lehčích tréninkových podmínek k náročnějším, od hrubého k jemnému a od částečných cviků ke komplexním, od známého k neznámému.

Jestliže rezervy v trénovatelnosti využíváme především ke zvýšení objemu tréninku (tedy jak často trénujeme a ne jak tvrdě - zvýšení počtu tréninkových jednotek v týdnu až k dennímu trénování, zvýšení objemu v tréninkové jednotce atd.), svěřenci dosahují trvalejšího přizpůsobení. To v konečném důsledku vede i k většímu přírůstku výkonnosti, než když zvýšíte jen intenzitu tréninku. Z toho je také patrné, že se nemá přehánět počet tréninkových jednotek v týdnu u žákovských kategorií. Pokud s nimi například budete v žákovských kategoriích veslovat 6x v týdnu, moc prostoru pro zvýšení četnosti tréninku vám v následujících kategoriích nezbude, resp. nezbude prakticky žádný.

Odhadnout míru zvyšování zátěže a jeho podoby v tréninku tak, aby měl očekávaný tréninkový dopad, patří k nejdůležitějším a nejtěžším složkám trenérské práce. Je to kumšt!  Podívejte se dále na doporučené postupy v jednotlivých složkách této metodiky (žlutá, červená, modrá, šedivá) u jednotlivých věkových kategorií!