Labe Arena

3.1 Tělesná příprava ve veslování

Tělesná příprava značí systematický rozvoj pohybových schopností. 

Tělesná příprava je rozhodující složkou pro růst sportovní výkonnosti a vytváří základ pro všechny ostatní druhy sportovní přípravy. Můžeme ji rozdělit na:

- Všeobecnou tělesnou přípravu (zaměření na všestranný rozvoj sportovce)

- Speciální (či specifickou) tělesnou přípravu (zaměření na veslování)

Obě složky se neustále prolínají. Jejích velmi orientační vzájemný poměr v jednotlivých kategoriích uvádíme v následující tabulce.

Tab.: Poměr všeobecné a speciální tělesné přípravy v závislosti na věku veslařů (% v součtu za rok)

Rozdělení je připraveno podle specifik ve veslování, u jiných sportů je rozdělení přirozeně jiné. Například trenéři kanoistiky (rychlostní kanoistika i vodní slalom) doporučují ještě v kategorii juniorů 60% všeobecné přípravy a 40% speciální.



3.1.1 Všeobecná tělesná příprava

Úkolem všeobecné tělesné přípravy je rozvíjet nervosvalovou soustavu, vnitřní orgány (např. srdce, plíce), kompenzovat jednostrannost specializace, zdokonalovat celkovou koordinaci a nácvik nových pohybových návyků. Zaměřuje se na rozvoj pohybových schopností (síly, vytrvalosti, rychlosti, koordinace/obratnosti a flexibility/pohyblivosti). Uskutečňujte ji zejména pomocí přirozených cvičení jako – chůze, běhy, skoky, vrhy, zvedání, nošení, šplhání, lezení apod.


3.1.2 Speciální tělesná příprava

Speciální tělesná příprava staví na širokých základech všeobecné přípravy. Většího významu ve veslování nabývá přibližně od věku dorostu (15 let). Rozvíjí specifické pohybové schopnosti, které se přímo promítají do výkonu závodníka.

Smyslem speciální tělesné přípravy je:

  1. Zdokonalování pohybových schopností nejcharakterističtějších pro veslování (speciální rychlost, rychlostní a silová vytrvalost, výbušná síla, speciální obratnost atd.),
  2. Rozvoj svalových skupin, které nesou hlavní zatížení prostřednictvím specializovaných cvičeních (např. přítrhy/čisté ruce, dřep s činkou apod.).


Prostředky speciální tělesné přípravy:

  1. Na „suchu“– veslování na veslařských trenažerech, veslování ve veslovacím bazénu, běh, SkiErg, silniční cyklistika, tahání kladek, gumových expandérů, plavání (kraulovým a delfínovým způsobem), běh na lyžích.
  2. Na „vodě“ – vlastní jízda na veslařské lodi, celostní veslování (dlouhá vzdálenost), starty, jízda letmých úseků ježděných stupňovanou rychlostní a střídavou frekvencí, jízda s „vodní brzdou“, změna disciplíny (skif/čtyřka) apod. Vyjmenované prostředky jsou důležité pro rozvoj tzv. citu pro vodu, veslo, záběr či loď.

 

Terminologické okénko

Schopnost můžeme definovat jako způsobilost, která umožňuje prokázat výkon v daném čase.[1]  Kvalita schopnosti je částečně předurčena geneticky[2] a částečně utvářena prostředím[3]. Výslednou podobu schopnosti tedy tvoří jak vrozený základ (vloha), tak do značné míry vlivy prostředí, například trénink či stimulující prostředí. Úroveň schopností se proto v průběhu života sportovce mění. Ve sportu rozlišujeme následující schopnosti: vytrvalost, síla, rychlost, koordinace (obratnost), rytmické cítění, flexibilita. [4]

Schopnost promítnutá do konkrétního pohybu pomocí učení či tréninku se nazývá dovednost (skill)Dovednost je tedy do značné míry měnitelná a trénovatelná. Ve sportu se dovednosti dělí na pohybové a sportovní. První jmenované jsou spojené se základní koordinací těla (například skok, běh), kdežto druhé nutné k provedení úkonu v nějaké konkrétní sportovní disciplíně (záběr veslem).[5]