Labe Arena

3.4 Rychlostní schopnosti

Rychlostní schopnosti chápeme jako schopnost konat krátkodobou pohybovou činnost (do 20 s) maximální intenzitou, a to bez odporu nebo jen s relativně malým odporem (přičemž se netvoří laktát).

Veslařský výkon využívá rychlostních schopností závodníka v úvodní fázi závodu (při startu), při jednotlivých nástupech v průběhu a zejména také během závěrečného sprintu před cílem.

Ovlivňování rychlostních pohybových schopností patří k nejtěžším tréninkovým úkolům. Závisí totiž více než jiné pohybové schopnosti na vlohách sportovce. Základem pro rychlostní projev při pohybové činnosti je poměr jednotlivých typů svalových vláken resp. podíl rychlých svalových vláken ve struktuře svalu, který je dán geneticky. Velké vrozené rozdíly jsou patrné také ve schopnosti vedení vzruchů nervy. Vzhledem k omezeným možnostem rozvoje je proto důležitým momentem věk, kdy započne cílený trénink rychlostních schopností.

Dalším důvodem, proč je trénink rychlostních schopností těžkým úkolem je i skutečnost, že se jejich rozvoj váže na změny v ostatních pohybových schopnostech. Maximální rychlost jakékoliv činnosti závisí na výbušné síle, vytrvalostních a koordinačních schopnostech či podobě flexibility. Z toho plyne, že zlepšení ve výše jmenovaných schopnostech se odráží i ve zvyšování rychlosti.

Při rozcvičení dochází ke zvýšení tělesné teploty. To je podstatný předpoklad pro trénink rychlostního charakteru. Sportovec je schopen rychlejší svalové kontrakce a také většího uvolnění zatěžovaných svalů.

3.4.1 Obecná rychlost 

Obecná rychlost je schopnost vykonávat rychle jakoukoliv pohybovou činnost. Rozvíjíme ji v podstatě od začátku zapojení dítěte do sportovní přípravy, avšak ideálním obdobím pro zahájení tréninku je mladší žactvo. Za základ tréninku rychlosti považujeme běh. Můžeme skrze něj budovat základy pro rychlost frekvence i rychlost akce. Využíváme samozřejmě různé herní formy, střídáme prostředí – tělocvičnu, hřiště, terén. Prostředky mohou být různé: hry i s míčem, plavání, cyklistika, krátké běhy, sprinty, letmé starty, drobné hry, honičky, štafetové běhy, cvičení na rozvoj reakce, krátké rovinky do svahu, ze svahu, starty, starty z různých poloh, cvičení koordinace (obratnosti) s rychlostí reakce, běh se změnou směru, probíhání různých slalomů (překážky z bedny a dalšího nářadí), nejrůznější akrobatická cvičení prováděná v maximální rychlosti, skoky, vrhy, hody. Tedy veškeré sporty, které děti ovládají na dostatečné úrovni.

Využíváme opakování pohybu s maximálním úsilím, dále rychlé reakce na nečekaný pohyb a v nečekaných situacích. Složitější motorické dovednosti v tomto věku nejsou ještě dostatečně technicky zvládnuty, aby se dalo hovořit o rychlostním tréninku i při vyvinutí maximálního úsilí.

Další zlepšení rychlostních schopností je ovlivněno zvýšením silových možností, dokonalejší technikou provedení a také rozvojem organizmu v oblasti vytrvalosti.

Vhodné období pro rozvoj rychlosti končí s dosažením dospělosti jedince (18–20 let). Rychlost rozvíjíme zásadně na začátku hlavní části tréninkové jednotky zaměřené na rychlost (po zahřátí organismu, rozveslování atd.), dokud je organismus odpočatý, mezi jednotlivými cvičeními musí být dostatečně dlouhý interval odpočinku. Dobrá úroveň obecné rychlosti je předpokladem pro rozvoj speciální rychlosti.

Ve věku 12–13 let se důsledkem přirozeného vývoje vytvářejí příznivé předpoklady nervového systému pro rychlost procesů inervace – zásobení nervovými vlákny. Dynamika nárůstu rychlostně – silových schopností je vysoká, přirozené vlohy pro rychlost frekvence pohybů se však již v tomto věku snižují.


3.4.2 Rychlost akce

Hodnotícím hlediskem pro rychlost akce je schopnost reagovat pohybem na určitý podnět (např. start závodu). Délka reakční doby výrazně ovlivňuje výslednou rychlost ve vlastním provedení pohybu. Zlepšování sledujeme také s přibývajícími zkušenostmi a taktickými vědomostmi jedince, s formováním racionálního předvídání situace.


3.4.3 Maximální rychlost

Přirozeným vývojem individuálních předpokladů a postupným zvyšováním trénovanosti fyzických předpokladů v oblasti silových možností, vytváříme základ pro dosažení plného rozvoje této schopnosti. Dosahujeme hraniční intenzity zatížení i zapojení maximálního volního úsilí, podmínkou je tedy dostatečná koncentrace a motivace.


3.4.4 Zrychlení

Termín zrychlení motorické činnosti je chápán jako změna rychlosti v prováděném pohybu (např. reakce na nástup soupeře). V rozvoji komplexu rychlostních schopností je systematicky poslední etapou, a je určen strukturou a kvalitou předcházejícího tréninku rychlosti.


3.4.5 Spojení s ostatními schopnostmi

Do tréninku rychlostních schopností se výrazně promítá silová příprava. Za přímou komponentu rychlostního výkonu je považována dosažená kvalita v oblasti absolutní a výbušné síly. Pochopitelně platí podobné fyziologické zákonitosti pro obnovu energetických zdrojů pohybu vysoké intenzity. Určujeme interval odpočinku, podmínky pro další opakování tak, aby bylo možno opětně dosáhnout maximálního úsilí a rychlosti pohybového úkolu.

V programu komplexní sportovní přípravy jsou dále respektovány souvislosti rozvoje rychlostních schopností a zvýšení flexibility (pohyblivosti), rozsahu kloubní pohyblivosti a svalové pružnosti. Vše rezultuje v dokonalejší koordinaci a v optimální účinnosti energetického krytí pohybové činnosti.

Buďme rychlí!

- Dědičné dispozice determinují možnosti v rozvoji rychlostních schopností

- Důležitým momentem je věk pro cílený začátek tréninku rychlostních schopností a zejména využití vhodných úseků ve vývoji sportovního talentu, ve kterých jsou dány dobré předpoklady pro rozvoj rychlostních schopností

- Do kategorií žactva se využívají převážně nespecifické metody rozvoje síly, u vyšších kategorií začínají převažovat specifické

- Pro trénink rychlosti využíváme také nespecifické prostředky mimo vodu

- Zlepšení rychlostních schopností je ovlivněno zvýšením silových možností, dokonalejší technikou provedení a také rozvojem organizmu v oblasti vytrvalosti

- Do tréninku rychlostních schopností se výrazně promítá silová příprava, za přímou komponentu rychlostního výkonu je považována dosažená kvalita v oblasti absolutní a výbušné síly

- U tréninku rychlosti dbejte také na správné veslařské techniky (či jiné pohybové činnosti), trénovat rychlost je vhodnější v menších objemech, ale častěji.

- Rozcvičení zabraňuje zraněním svalového aparátu, předcházíme vzniku svalových křečí a bolestivosti, věnujme mu dostatek času