Labe Arena

3.5 Koordinační schopnosti

Koordinace značí možnost lehce a účelně provádět určitou motorickou aktivitu. 


Dobře rozvinutá schopnost koordinace umožňuje rychlé a správné osvojení nových sportovních dovedností, provádět složitější pohybové struktury a přizpůsobovat je měnícím se podmínkám či neočekávaně se měnící situaci (jízda ve vlnách, protivítr, apod.). Již ze samotné definice je patrné, jak významný faktor pro veslařský výkon je dobře rozvinutá schopnost koordinace.

Stimulace koordinačních schopností v tréninku je nutná již u přípravky (od 6 let) a naprosto klíčová u elévů a mladších žáků, v menší míře ale také ještě u starších žáků. Základem je děti uvádět do takových situací, kde musí řešit nové pohybové úkoly nebo složitější struktury. Rozšiřují si tak svůj pohybový fond a pohybovou paměť. Až 75 % koordinačních schopností je získáno mezi 7. a 10. rokem (tj. zejména v kategorii elévů), později jen 25 %. Koordinační schopnosti je nutné stimulovat právě v tomto věku, později může dojít k velkému útlumu. Období vývoje přibližně od 8 do 12 let nazýváme „zlatým věkem motoriky“. V souvislosti se změnami během puberty dochází ke stagnaci vývoje koordinačních schopností.

Využívání široké baterie nespecifických cvičení naplňujeme princip všestrannosti sportovní přípravy a ke stimulaci koordinačních schopností zařazujeme pohybové úkoly různé složitosti. Rozšiřujeme pohybový fond jedince, pohybovou zkušenost, která umožňuje kombinace a skládání pohybových struktur ve složitější kombinace. Proměnlivé podmínky okolního prostředí pak vyžadují aktivní, tvořivou reakci na aktuální situaci. Pohybová činnost tohoto druhu klade značnou náročnost na nervosvalovou regulaci, pozornost a přesné provedení, což vede k poměrně rychlé únavě.


Pro trénink základních koordinačních schopností využíváme především gymnastické prvky, z nářadí lavičky, žíněnky, obruče a další. Koordinační schopnosti je možno dělit do několika relativně samostatných oblastí. Výsledný projev vyžaduje většinou plného využití motorického potenciálu pro řešení pohybového úkolu.

Zásady rozvoje koordinačních schopností:

- cvičení provádět v přiměřené intenzitě a na kvalitativně vysoké úrovni, postupovat od nejjednodušších ke složitějším cvičením,

- trénink zejména u dětí a mládeže (v etapě základního tréninku), senzitivní období je 6-13 let, tedy před pubertou (začít ve věku 6-8 let i dříve),

- cvičení koordinace zařazovat na začátek tréninkové jednotky, před vytrvalostí a silovým cvičením,

- klást důraz na opakované řešení situací, ve kterých se sportovec vypořádává s koordinačně náročnou pohybovou činností,

- cvičení provádět v mnoha obměnách,

- procvičovat kombinace již dříve osvojených a dokonale zvládnutých prvků (atleticko-gymnastické řady, gymnastické sestavy, pohybové vazby),

- postupovat od nejjednodušších ke složitějším cvičením, od stálých podmínek k proměnlivým (uvnitř, venku, případně po různých prvcích),

- provádět několik činností současně (salom s driblinkem atd.) nebo cvičení po předchozím zatížení,

- cvičení v měnících se vnějších podmínkách – např. běh mělká voda, hluboký písek, vysoká tráva, oranice, hustý les,

- běžecká abeceda 100x jinak (střídání běžecké techniky pravá a levá noha, změna techniky na signál apod.),

- obratnostní dráhy (tzv. "opičí" dráhy, překážkové dráhy), akrobatická cvičení, akrobatické řady, cvičení na zdokonalení ovládání předmětů (např. míče), cvičení na orientaci v prostoru (např. atleticko-gymnastické řady a jejich obměny)

3.5.1 Kombinace

Kombinace značí spojení několika pohybů dohromady – v obecné podobě znamená propojování již osvojených motorických dovedností do celků. Do popředí vyvstává také přizpůsobivost měnícím se podmínkám vnějšího okolí. Při veslařském pohybu ke kombinaci různých pohybů samozřejmě dochází, jde o to dělat pohyby v určitém sledu, důležitý je také timing. Tedy zapojování jednotlivých svalových partií v určitém sledu.


3.5.2 Přesnost

Přesnost značí, jak ekonomické provedení pohybového úkolu, tak jeho preciznost. Spočívá v rozlišení prostoru a času motorické činnosti. Ve veslování přináší efektivitu v provedení záběru. Efektivita ale znamená také zautomatizování pohybu v záběru (resp. vytvoření přirozeného pohybu). Důležitá je také schopnost záběr vědomě ovlivnit přičemž důležité aby všichni dělali na lodi stejný pohyb – přizpůsobuji se tedy ostatním, pohyb musí být v jeden okamžik.


3.5.3 Rovnováha

Je posuzována podle schopnosti udržet tělo, nebo jeho části v určitých polohách. Rozeznáváme dvě hlediska dělení – stabilizace pozice na místě (statická rovnováha) a správná poloha těla při pohybu (dynamická rovnováha), kdy sportovec sleduje vlastní pohyb a přesně vnímá prostor a čas.

Pro veslaře platí, že je třeba neustále udržovat v rovnováze celý systém loď – sportovec. Jen tak mohou být kondiční předpoklady plně využívány pro pohon lodi. Ve fázi volného pohybu vesla nad vodou, přenesení lopatky může být zamezeno faktorům brzdícím rychlost (kontakt lopatek s vodní hladinou).


3.5.4 Reakce

Spočívá v rychlé a zejména správné motorické reakci na určitý podnět, nalezení vhodné odpovědi (např. reakce na povětrnostní podmínky). Je předpokladem především při utváření vyspělého technického projevu ve veslařské technice.