Labe Arena

4.1 Reflexe a sebereflexe

V následujícím textu se budeme setkávat s pojmy reflexe a sebereflexe. Abychom tomu rozuměli, vymezíme hned na začátku, co se sebereflexí a reflexí míní. Začněme pojmem reflexe, neboť lze intuitivně vycítit, že sebereflexe je určitým způsobem či podskupinou reflexe.

Reflexe

- je to ohlédnutí za tím, co se stalo, které pomáhá pochopit a zpracovat situace, s nimiž jsme se setkali, včetně jednání druhých lidí a vytěžit prožité zkušenosti tak, abychom se co nejvíce naučili;

- děje se při našem pozorování vnějšího světa (můžeme si v duchu povídat sami se sebou o dění kolem nás);

- probíhá často ve skupině, ale je možné ji provádět i individuálně.

Sebereflexe 

- je specifický případ reflexe, když se zamýšlíme jen sami nad sebou, nad svým jednáním a přemýšlením v daných situacích;

- děje se při našem pozorování sebe sama (můžeme si v duchu povídat sami se sebou a o sobě);

- probíhá obvykle v dialogu sama se sebou, ale je možné zapojit i kouče nebo důvěryhodného parťáka.

Reflexe a stejně tak sebereflexe je o schopnosti se kdykoliv zastavit, poodstoupit a podívat se z nadhledu na situaci, na prostředí, ve kterém se pohybuji, na sebe, na své jednání se sebou samým a s druhými - a moci tím se situací dál vědomě nakládat (např. rozhodovat se, jestli budu či nebudu něco měnit). Reflektování [Jinými slovy: zrcadlit, zajímat se, přijmout, odrážet, vzít v úvahu, uvážit;] je důležitým předpokladem možnosti práce se sebou a schopnosti být svobodný a odpovědný.

Reflektování nám může dopomoci při práci se svěřencem nebo sama se sebou. Můžeme tak snáze poznat své zdroje, silné a slabé stránky nebo způsoby jak posilovat svoje přednosti a rozvíjet slabiny. Schopnost reflektovat situaci, ve které se trenér či sportovec nachází, je základním předpokladem pro efektivní práci na rozvoji osobnosti trenéra/sportovce. Proto se jí dále budeme podrobně zabývat.

Způsob práce je v obou případech de facto stejný - budeme proto dále často pracovat s obojetným pojmem „(sebe)reflexe“ nebo „reflektování“. 

A budeme pracovat s tím, čeho si budeme umět všimnout. Ale ne „na dvorku u sousedů“,  jako spíš u sebe samých, jak se dozvíme v následující kapitole.

Kvalitně vést reflexi není nic snadného a získání vysoké úrovně této kompetence přesahuje rámec veslařské metodiky, která zahrnuje jen základy. Ideální je následně podstoupit různé formy sebezkušenostních nebo koučovacích výcviků. Nicméně začít můžete určitě sami a níže uvedený text je k tomu dobrou pomůckou. Pokud se reflexi naučíte využívat při práci se svými svěřenci, záhy objevíte její obrovský přínos. Má příznivý vliv nejen na tréninkový proces, ale i na rozvoj osobnosti svěřence a vztahů v kolektivu. Vede mimo jiné k budování důvěry, schopnosti realistického stanovování cílů a hodnocení, spolupráce, komunikace, uvolňuje emoce, napomáhá sdílení a rozvíjí i schopnosti sebereflexe – nahlížet sám na sebe z pozice pozorovatele. V neposlední řadě nám napomáhá účinněji ovlivňovat chování a prožívání jak u svěřenců, tak u nás samotných.