Labe Arena

5.5 Odpovědnost & používaný jazyk

Přijmeme-li roli tvůrce, vzdáváme se naděje, že věci budou jiné, než jsou. Zásadním krokem v přechodu od role oběti k roli tvůrce je začít mluvit v první osobě místo ve třetí a přesunout pozornost od vnějších vlivů k přijetí osobní odpovědnosti.

Jazyk oběti používá povinnost a hodnocení, zatímco v jazyce tvůrce převládá možnost výběru a učení.

Podstatná nejsou konkrétní slova, ale stav naší mysli. Posuďte, jak rozdíl mezi následujícími větami odráží rozdílné postoje v jejich pozadí:

Obdobně jako můžeme využívat jazyk k navození postoje oběti nebo tvůrce ve vlastním případě, můžeme tak činit při rozhovoru s naším svěřencem.

Pokud se budeme ptát:

- Co se ti stalo?

- Kdo ti ukřivdil?

- Proč si myslíš, že ti to udělal?

- Co místo toho měl udělat?

- Co by měl udělat, aby to napravil?

- Jak by měl být potrestán?

bude kontextem těchto otázek pozice oběti.


Pokud bychom chtěli naopak pracovat s kontextem tvůrce, položíme otázky například takto:

- Jak ses rozhodl vidět situaci? Jak jsi na ni odpověděl?

- Jaká byla tvoje role? Co jsi mohl udělat jinak? Jak jsi svým jednáním nebo naopak svou nečinností přispěl k vzniku této situace?

- Proč jsi reagoval zrovna takhle?

- Napadá tě nějaký lepší/užitečnější/efektivnější způsob, jak jsi mohl jednat?

- Co s tím uděláš?

- Co musíš udělat, aby se ti to příště pokud možno nestalo?

- Co tě tato zkušenost naučila?


První sadou otázek dáváme oběti něco jako morální podporu, vyjadřujeme svou účast a lítost. Tahle “pomoc” ale nepomáhá, protože podporuje pocity bezmoci, viny a rozhořčení. Tyto věty jsou jako olověná záchranná vesta a stahují dotyčného hlouběji a hlouběji do jeho pocitu oběti. Takto projevená lítost je prázdnou formou podpory. Podporovat oběť v jejím pocitu bezmoci, rezignace a rozhořčení je levný způsob, jak projevit přátelství. Stejně jako si můžete koupit náklonnost dítěte tím, že mu dáte tolik čokolády, kolik chce, nebo náklonnost alkoholika tím, že mu koupíte další skleničku, můžete si koupit náklonnost oběti tím, že řeknete, že byla poškozena nespravedlivě. Čokoláda, alkohol a (sebe)chlácholící vysvětlení mohou přinést snadné uspokojení, ale v konečném důsledku jsou zhoubné. Uvědomte si, že váš drogový dealer není vaším přítelem a stejně tak jím není ani kamarád, který vás podporuje v roli oběti. Opravdu soucitný přítel vám nenabídne okamžité uspokojení, ale bude myslet na váš dlouhodobý prospěch. Citlivě smísí soucit k vaší frustraci či bolesti a nelítostné zpochybnění vašich sebe-oslabujících přesvědčení. Použije proto raději otázky z druhé sady otázek.

Slovník trenéra je, jak vidno, mocná zbraň. Nabijte ji nemilosrdnými, ale empatickými náboji, aby každý výstřel směřoval vaše veslaře do polohy tvůrců. Oběti totiž olympijské medaile nevyhrávají. A i když pak tvůrce nevyhraje olympiádu, vychováte z něj samostatného člověka, který bude řídit vlastní život. Jednou se do loděnice vrátí a vám to udělá radost.