Labe Arena

Zdravotní pohled

Tyto veslařské kategorie spadají do předškolního (3-5 let) a mladšího školního věku (6-11 let).

Tělesný a motorický vývoj

Kolem 5. roku je objem mozkové tkáně úplný. Vyzráváním mozku se celý dětský organismus stává výkonnějším a odolnějším. Rozvíjí se jemná motorika a začíná se vyhraňovat stranová orientace – lateralita. Mezi 6. a 7. rokem je tělesný vývoj charakterizován rovnoměrným růstem výšky (6-8 cm ročně) a hmotnosti dětí. Spolu s tím dochází k plynulému rozvoji vnitřních orgánů. Plíce a jejich kapacita se průběžně zvětšují. Ustaluje se zakřivení páteře, osifikace kostí pokračuje rychlým tempem, přesto jsou kloubní spojení velmi měkká a pružná. Po šestém roce je nervový systém dostatečně zralý i pro složitější koordinačně náročné pohyby. Právě v tomto období, kdy klesá spontánní pohybová aktivita a děti stráví několik hodin denně sezením v lavici, platí nebezpečí vzniku vadného držení těla. Co se týče proporcí a tvaru těla, dochází k pozitivním změnám, které umožňují dětem snadnější zvládnutí nových pohybových dovedností. Tyto pohybové dovednosti mohou mít však nízkou trvalost, při méně častém opakování jsou rychle zapomenuty. 

Od 5. - 6. roku života lze záměrně volenou pohybovou průpravou úspěšně provádět pohyb vědomě a korigovat jeho kvalitu s využitím verbálního hodnocení jako zpětnovazebního prostředku. Uvedené období je nejdůležitější pro úpravu a fixaci základních hybných stereotypů.

Spontánní a následně řízená pohybová aktivita obsahující všestranně rozvíjející činnost umožňuje získat širokou pohybovou zkušenost, jakýsi „softwarový zásobník pohybových programů“, který je „k dispozici“ při následné specializované přípravě a motorickém učení (Západočeská univerzita v Plzni, 2012).

Zvýšená vnímavost k okolí odvádí pozornost dítěte, které se nedokáže plně koncentrovat delší dobu. Děti v tomto věkovém období velmi rády soutěží a hrají hry, které jim přinášejí příjemné prožitky. Vzhledem k tělesnému vývoji dětí neposilujeme s nepřiměřenou zátěží, neděláme dlouhé statické výdrže, nezatěžujeme jednostranně a prudké nekoordinované pohyby (Hájková a kol., 2006).

Zítko a kol. (2004) kladou důraz především kvalitní ukázku jednotlivých cvičení během výuky, protože se děti učí spoustu věcí napodobováním. Špatný nácvik by mohl vést k naučení nesprávného pohybového stereotypu.


Kompenzace

Hlavním cílem zařazení kompenzačních cvičení do tréninkové jednotky přípravky (5-7 let) a elévů (8-10 let) není tréninková zátěž (v této době převládá všeobecný motorický rozvoj nad specifickým tréninkovým zatížením), ale spíše prevence, osvojení si správné techniky a získání návyku do budoucí sportovní kariéry, že kompenzační cvičení tvoří nedílnou součást tréninkové jednotky.  Inspirací nám mohou být jógová cvičení, kdy jsou jednotlivé pozice pojmenovávány názvy zvířat a věcí dětem důvěrně známým, aktivity v kvadrupedálním postavení. Volíme hravou formu a jednotlivá cvičení doprovázíme správně provedenou ukázkou. Protože se děti tohoto věku nejsou schopny koncentrovat po delší dobu, doporučujeme délku trvání kompenzačních cvičení přibližně 15-20 min. U těchto věkových kategorií je možné jako kompenzaci zařadit ve volných dnech i jiné pohybové všestranně rozvíjející aktivity jako jsou např. plavání, gymnastika nebo úpoly…